Dnes je
 

Šplh po laně


Zpět na obsah

V různých situacích je při horolezectví výhodné či nutné pohybovat se vzhůru přímo po laně. K tomu slouží různé pomůcky.

  • smyčky vázané na lano některým z prusíkovacích uzlů
  • blokanty různých typů

Tento šplh se provádí pouze po tzv. fixním laně, což je lano, které je minimálně svůj horní konec pevně ukotveno k jistícímu bodu v terénu (počet ukotvení ale může být i větší, než jen jeden). Fixní lano se tedy nijak neposunuje, nedobírá, prostě je pouze natažené v terénu.

Prusíky - prusíkování

Jedná se o lezení po laně za pomoci smyček, které se na lano navážou takovým zadrhovacím uzlem, který způsobí zaklesnutí smyčky na laně. Do takových smyček si pak člověk může odsednout, zůstat v nich viset. Střídavým posouváním smyček nahoru po laně, a odsedáváním do nich, se člověk po laně posunuje vzhůru. Kvalita prusíkovacího uzlu a jeho pevnost je samozřejmě nejdůležitější. Obecně platí, že čím je prusíkovací smyčka tenčí, tím na laně lépe drží. Rubem tohoto je ale fakt, že tenké smyčky mají menší nosnost a jsou náchylnější k destrukci. Vysokou nosnost prusíkovací smyčky musíme mít pro případ, že budeme do smyčky padat. Nejpravděpodobnějšími destrukcemi, které můžou smyčky postihnout, je přeseknutí padajícím kamenem, a přetržení (přepálení) při pádu z výšky.

Než dojde k utažení prusíkovacího uzlu po zatížení tělem lezce, může tento uzel po laně určitou chvíli sklouzávat dolů. Jedná se o nebezpečný moment. Prokluz nesmí být příliš dlouhý. Třením mezi lanem a smyčkou vzniká značné teplo, a může dojít k přepálení smyčky. Zvláště toto platí pro situace, když by se do prusíku na laně padalo z výšky.

Např. 5 mm šňůra nevydrží ani 2 m pád (ten vznikne i při zdánlivě nepatrném průvěsu lana; stačí, že lezec si neposune prusík nahoru, a nastoupá nad něj tak, že lano se mu prověsí jen někam ke kotníkům).

Celkově platí, že jakýkoliv pád z výšky do prusíkovací smyčky je vždy nebezpečný. Prusíkuje-li se po laně, jehož horní kotvení není jisté, je nutno se jistit i jinými prostředky.

Např. být jištěn spolulezcem jiným, druhým lanem, a to buď shora, anebo od spodu, jako při běžném lezení s budováním postupového jištění.

Účinnost některých druhů prusíkovacích uzlů je způsobena vložením karabiny (někdy i kovového kroužku) do uzlu. Taková karabina nebo kroužek musí mít velkou nosnost. Pozor zvláště na spojovací svár kovového kroužku.

Při posunování prusíkovací smyčky vzhůru po laně se prusíkovací uzly mohou roztahovat, uvolňovat. Během prusíkování je tedy nutné mít uzel pod kontrolou, a dbát na to, aby byl před momentem zatížení utažen!!

Pozor na podmíněný reflex. Odsedne-li člověk nečekaně do prusíkovací smyčky (např. po ztrátě rovnováhy, nebo uklouznutí), může se leknout, a reflexivně chytnout rukou za lano v místě, kde je prusíkovací uzel. Bude-li na uzel působit ze shora silou, uzel se nezadrhne a bude padajícím stažen dolů. S ním spadne i lezec.

Prusíkovací uzly je možno rozdělit na dvě skupiny:

  • symetrické
  • asymetrické

Symetrické prusíkovací uzly drží stejně v obou směrech zatížení podél lana.

Asymetrické drží lépe jen v jednom směru.

(Toto rozdělení na symetrické a asymetrické není absolutní. Je řada prusíků, které jsou asymetrické, a přesto drží vcelku dobře v obou směrech zatížení /např. Machardův prusík/, a naopak některé symetrické prusíky drží jen jednom směru zatížení a v opačném směru zatížení nedrží vůbec /např. Vánočkový prusík/).

Proč je nutné rozlišovat dva směry zatížení? Mohou totiž nastat situace, kdy se směr zatížení může změnit. Například při postupu po fixním laně v traverzu, kdy se lezec jistí prusíkem. Je-li trasa traverzu členitá, chvílemi vzestupná, pak zase klesající, nelze dopředu odhadnout, jakým směrem spadlý lezec prusík zatíží. Rovněž při přímém svislém postupu vzhůru se může směr zatížení změnit. Je-li fixní lano ukotveno ke skále někde nahoře nad lezcem, a také i dole pod lezcem, tak v případě prasknutí či nějaké jiné destrukce horního ukotvení, lezec padá dolů až pod dolní kotvení, a jeho pád pak zachytí prusík připevněný na lano. Ten ale bude namáhán právě opačným směrem, než byl při postupu vzhůru. Pro tyto vážné situace je dobré mít na prusíkování smyčky s velkou nosností (minimálně 20 kN).

Pozor! Ani silná smyčka není naprosto odolná proti propálení, vzniklém třením při delším skluzu prusíkovací smyčky po laně. Přirozeně vydrží déle, než nějaká tenká smyčka, ale nelze si myslet, že vydrží všechno.

Na to, jak dobře prusíkovací uzel drží na laně, a jaká musí být vzájemná relace průměrů smyčky a lana, má vliv několik faktorů. Jednak momentální klima, jinak drží prusík za sucha, jinak za mokra a úplně jinak na osněženém, zmrzlém laně. (Pro speleology dodejme ještě zabláceném). Hůře bude prusík držet s novými smyčkami a lanem, kdy je oplet ještě hladký a impregnovaný, lépe drží odrbané smyčky na chlupatém laně. Pozor ale - odrbané smyčky, to se většinou rovná menší nosnost oproti novým! Hůře drží tuhé, tvrdé smyčky, lépe se do lana “zakousnou” měkké smyčky.

V následující přehledu nejčastěji používaných prusíkovacích uzlů jsou uvedeny vlastnosti uzlu ve vztahu k průměru smyčky (udáno v mm). Vzhledem k odstavci výše je nutno tyto údaje brát jen jako přibližné. V rozmanité praxi je možno se setkat s částečně odlišnými vlastnostmi. Údaje uvedené v následujícím přehledu byly zjišťovány tak, že do prusíkovacích smyček odsedával člověk vážící cca 80 kg, a prusíkovací smyčky byly instalovány na horolezeckém laně o průměru 11 mm. Oplet lana byl nový, hladký a čistý. Zkoušky probíhaly za sucha v zastřešené místnosti.

Prusikův uzel (prusík)

Pojmenován podle rakouského horolezce Karla Prusika (1896 - 1961).

V běžné tábornické nebo skautské terminologii se nazývá Liščí smyčka. Jedná se o základní a nejjednodušší prusíkovací uzel. Lze jej vázat jednou rukou. Podle počtu omotání smyčky kolem lana rozeznáváme jednoduchý prusík, dvojitý prusík, trojitý prusík, atd. Tento prusíkovací uzel je symetrický, a tak drží v obou dvou směrech stejně. Nevýhodou tohoto uzlu je, že funguje jen se smyčkami výrazně tenčími, než je lano. Například na laně o průměru 11 mm funguje nejvíce 5 mm prusíkovací smyčka. Tenké smyčky však mají menší nosnost, a jsou málo odolné proti destrukci. Při použití tlustších smyček začne uzel prokluzovat. Používat se dají jen kulaté smyčky, u plochých popruhových smyček uzel nefunguje spolehlivě a nelze ho proto pro popruhy doporučit.

Jednoduchý prusík

  • 4 mm smyčka: funguje
  • 5 mm smyčka: začíná prokluzovat, ale občas ještě zabere
  • 6 mm (a více) smyčka: nefunguje

Dvojitý prusík (obr.62)

  • 5 mm smyčka: funguje dobře
  • 6 mm smyčka: funguje dobře
  • 7 mm (a více) smyčka: nefunguje

Prohaskův prusík

Jedná se o asymetrický uzel, proto optimálně drží v jednom směru! V opačném neoptimálním směru drží špatně, nebo vůbec. Nejčastěji se používá s vloženou karabinou. Někdy se vyskytuje varianta, kdy se použije kovového kroužku. Pak je ale nutné znát nosnost takovéhoto kroužku!

Použije-li se karabina, pak je nejlepší s nosností min. 20 kN, a se šroubovací pojistkou zámku. Perfektně drží i při použití tlustých kulatých smyček (9 mm) a širokých dutých popruhů (25 mm). Takové smyčky mají velkou nosnost a jsou i lépe odolné proti destrukci (např. jsou-li zasaženy padajícím kamenem). Uzel nejde posunovat po laně tahem za karabinu, což snižuje pohodlnost použití, ale na druhou stranu se tak musí uzel posunovat celý tahem ruky zespodu, a tak zůstává uzel při posunování po laně utažen. V případě silného zatížení v nečekaném okamžiku tak ihned zabírá. Tento prusík je vhodný na zajištění, předpokládá-li se postup po fixním laně terénem, jenž je ohroženo padajícím kamením, anebo do situací, kdy je jisté zatížení prusíku jen v optimálním směru, a je přitom žádána vysoká nosnost prusíkovací smyčky.

Karabinový ovinovací prusík

Tento prusík je asymetrický a optimálně drží jen v jednom směru zatížení. Smyčkou je nutno lano a karabinu ovinou minimálně třikrát, nejlépe však čtyřikrát, aby prusík neprokluzoval dolů !! V opačném směru zatížení prokluzuje, i když ne nijak výrazně, tak přesto pomale sjíždí dolů.

  • 5 mm smyčka: funguje
  • 6 mm smyčka: nefunguje spolehlivě, občas prokluzuje
  • 7 mm smyčka: nefunguje
  • 9 mm smyčka: nefunguje

Při použití úzkého popruhu (15 mm) funguje, ale je nutno mít smyčku ovinutou okolo lana a karabiny minimálně čtyřikrát. Při použití tlustých, dutých popruhových smyček (25 mm) vůbec nefunguje.

Uzel lze vzhůru posunovat tahem za karabinu, což je pohodlné zvláště v zimě, když má člověk zkřehlé prsty u rukou. Tahem za karabinu se však může prusíkovací uzel roztáhnout! V případě silného zatížení v nečekaném okamžiku pak může tento prusík proklouznout dolů, nezabrat. Proto je před zatížením nutno ho popotáhnutím za smyčku utáhnout. V průběhu prusíkování je dobré uzel stále kontrolovat.

Tento prusík se hodí zvláště pro prusíkování v zimním, lehčím terénu (např. svah s měkkým sněhem o sklonu 30-40°) při postupu po fixním laně, kdy se člověk do prusíku zapne jen pro jistotu, ale ke stálému visení jej nepoužívá, a postupuje vlastními silami šlapaje ve sněhu a spíše požaduje, aby šel prusík po laně snadno posunovat vzhůru).

Machardův prusík (obr.24)

Velmi dobrý prusíkovací uzel, je jedním z nejlépe fungujících. Je asymetrický, ale svou konstrukcí je přijatelně dobrý i pro zatížení v druhém, neoptimálním směru podél lana. Drží perfektně i na širokých dutých popruzích (25 mm), a tlustých kulatých smyčkách (9 mm), ale taková tlustší smyčka musí být okolo lana ovinuta alespoň čtyřikrát, jinak může uzel pomale prokluzovat! Takové smyčky mají velkou nosnost a jsou i odolné proti destrukci (např. jsou-li zasaženy padajícím kamenem). Uzel se při zatížení hodně utahuje, posunování vzhůru pak může být pracnější. O to však lépe drží při zatížení v nečekaném okamžiku. Je vhodný do situací, kdy může nastat pád do prusíkovací smyčky (pro takovou situaci musí lezec použít smyčku, která unese minimálně 20 kN). Taktéž je vhodný na zajištění, předpokládá-li se postup po fixním laně terénem, jenž je ohroženo padajícím kamením.

Pozor! Ani silná smyčka není naprosto odolná proti propálení, vzniklém třením při delším skluzu prusíkovací smyčky po laně. Přirozeně vydrží déle, než nějaká tenká smyčka, ale nelze si myslet, že vydrží všechno.

Křížový prusík

Je takovou vývojově nižší formou Machardova prusíku Tento Křížový prusík funguje jen na smyčkách kulatého průřezu, a to pouze o průměru 5 mm a tenčí.

Vánočkový prusík

Čím více je ovinutí okolo lana, tím lépe drží i tlustší smyčky. Je dobré, aby se jednotlivé prameny smyčky při ovinutí kolem lana střídaly jako horní a dolní při svém vzájemném křížení. Zlepší se tak zadrhovací schopnost uzlu. Vlastností tohoto prusíku je, že jde posunovat dolů i když je zatížen břemenem. Tento uzel je sice symetrický, ale při překlopení do opačného směru zatížení se jednotlivé prameny většinou nevhodně přeloží, a uzel ztratí svou zadrhovací schopnost. Uzel proto funguje jen v jednom směru.

  • 6 mm smyčka: funguje i při 4 ovinutích
  • 7 mm smyčka: musí být minimálně 8 ovinutí, a přesto už je to na hranici spolehlivosti
  • 9 mm smyčka: nefunguje spolehlivě, anebo už musí být tak velké množství ovinutí, že uzel přestává být praktický.

Tento prusík vázáný popruhovou smyčkou nefunguje.

Dvojitý Vánočkový prusík

Má lepší zadrhovací vlastnosti, než jednoduchý Vánočkový prusík. Uzel se váže na smyčce uzavřené do okruhu. Spojovací uzel vlastní smyčky musí být umístěn dole před karabinou, aby se nepletl do vzájemných kříženích pramenů. Čím více je ovinutí okolo lana, tím lépe drží i tlustší smyčky. Opět jako u jednoduchého - pro popruhové smyčky se absolutně nehodí.

Francouzský prusík

Ne zcela bezpečný prusík! Tento prusík (obr.29) jakoby byl náladový, někdy se na laně zadrhne, jindy bez zjevné příčiny prokluzuje a sjíždí po laně dolů. Při jeho použití nutno bedlivě dávat pozor zda se při zatěžování zadrhuje, zda opravdu drží. Přednost tohoto prusíku je v tom, že jde posunovat dolů i když je zatížen břemenem (podobně jako ovinovací vánočkový prusík). Využití této vlastnosti je především při různých záchranách, převěšování břemene z jednoho jistícího bodu do druhého jistícího bodu, apod. Stále je však nutné jej kontrolovat.

Dvojitý prusík na dvojitém laně

Váže se úplně stejně jako Dvojitý prusík, jenom ale na dva prameny lana zároveň. tento prusík se výborně uplatní, je-li potřeba prusíkovat na dvojitém laně (např. při návratu po slanění, které vedlo špatným směrem, nebo chceme-li se při slaňování sebejistit prusíkem, apod.).

  • 9 mm smyčka: funguje
  • 25 mm široký popruh: funguje

Vertikální Prusikův uzel na dvojitém laně

Je-li potřeba prusíkovat na dvojitém laně (např. po slanění, které vedlo špatným směrem, nebo chceme-li se při slaňování sebejistit prusíkem), uplatní se upravený Prusík, vázaný tak, že smyčkou se příčně obtočí oba prameny lana, a konce smyček se pak vedou horem mezi oběma prameny lana. Prusíkovací smyčka je tak vedena svisle (vertikálně) vůči lanu.

  • 6 mm smyčka: funguje
  • 7 mm smyčka: funguje
  • 9 mm smyčka: funguje

Popruhové smyčky takto nefungují vůbec.

Ještě lepším řešením je použití Dvojitého vertikálního prusíku, který na dvojitém laně drží velmi dobře. Opět se smyčkou obtočí oba prameny lana, ale pak se jedním koncem smyčky obtočí ještě jednou jeden samotný pramen lana, a podobně na druhé straně se druhým koncem smyčky obtočí druhý pramen lana, a poté se oba konce smyčky vedou mezi oběma prameny lana.

  • 9 mm smyčka: funguje dobře
  • dutá popruhová smyčka široká 25 mm funguje dobře

Tento prusík (jednoduchý i dvojitý) je sice symetrický, ale v opačném směru zatížení vůbec nedrží!!

Zpět nahoru
Zpět na obsah
 

Mireček company (2000-2006)