Dnes je
 

Jistící pomůcky


Zpět na obsah

Jistící destička (Gi-gi)

Jistící destička je samoblokovací jistící pomůckou, určenou pro jištění druholezců, a to jen do lehčích terénů. Jištění s ní probíhá pouze staticky. Je tvořena z jediného kusu kovového výlisku, a k funkčnosti je potřeba mít ještě karabinu, nejlépe oválnou ("O") s pojistkou zámku. Firma Kong ji vyrábí pod názvem Gi-gi (viz.obrázek vlevo), dále ji také vyrábí firma Cassin.

Jistící destička se dá použít jak při jištění s jednoduchým lanem, tak i dvojpramenným. Lze s ní jistit jak jednoho druholezce, tak i, a to je největší přínos, dva druholezce zároveň, kdy každý z druholezců je navázán na jednom prameni lana. Je tak ideálním jistícím pomůckou pro tříčlenné družstvo. Dva druholezci tak mohou lézt zároveň, čímž se výrazně ušetří čas. Zde je obrázek [2] jistící destičky Gi-gi v akci (s dvoupramenným lanem).

Jištění probíhá tak, že otvorem destičky se prostrčí klk lana, a do vzniklého oka (lana) se cvakne karabina. Je nutné, aby ten pramen lana, který vede dolů k druholezci, byl veden v otvoru destičky jako ten horní. Při zatížení se musí tento horní pramen lana přitisknout na ten dolní pramen. A to je vlastně princip jištění s destičkou - viz.obrázek [3]. Druholezec, který si odsedne, sám svou vlastní vahou způsobí zablokování lana v destičce. Jistič na štandu tak nemusí permanentně držet "neaktivní" část lana, jediné, co musí dělat, je dobírat lano nahoru ve fázi, kdy druholezec leze nahoru.

Samoblokování má však svou odvrácenou tvář. Pokud druholezec nepřeleze těžké místo a zcela rezignuje na lezení, jistič na štandu ho nemůže pohotově spustit dolů. Jedinou možností, jak uvolnit blokování zatíženého lana v destičce, je nadzvednout karabinu procvaklou v klku lana. To jde udělat buď rukou (značně namáhavé, až nemožné), anebo pomocí smyčky. Dělá se to takto: od karabiny cvaknuté v klku lana vedeme skrze další karabinu cvaknutou ve štandu, čili nad jistící destičkou, smyčku, kterou si pak jistič připne druhým koncem k sedáku a zatíží svou vahou. Tím dojde k nadzdvižení karabiny cvaknuté v klku lana a blokování lana se tak vyruší. Pro svou komplikovanost je to však nepraktické. Proto je dobré touto samoblokovací metodou jistit druholezce jen v lehčích terénech, kde se ve vztahu k jeho výkonnosti nepředpokládá, že bude mít problémy z lezením.

Případně je možno nemohoucího lezce vytáhnout, a to buď karabinovým kladkostrojem, nebo “Straussováním” (viz.stránka Záchrana, odstavec Záchrana směrem nahoru).

Pokud lano k druholezci není zatíženo, a jistič mu chce trochu lana popustit dolů, opět se toho docílí tak, že se rukou nazvedne karabina cvaknutá do klku lana, a lano se v tomto případě už lehce stáhne dolů.

Jištění s dvojpramenným lanem se provádí v principu stejně, pochopitelně s tím, že každý pramen lana je vložen zvlášť do svého otvoru v destičce. Navíc je tu však možnost využít funkci podélného výčnělku na jedné straně destičky (je-li jím opatřena už do výrobce). V takovém případě je nutno prameny dvojpramenného lana do otvorů vložit tak, aby klky lana (oka) byly vystrčeny právě na té straně, kde se nachází podélný výčnělek. Tím, že se oka lan procvaknou karabinou, bude tato karabina po zatížení přimáčknuta právě na tento podélný výčnělek, a bude přes něj “výkyvná” ze strany na stranu. Díky tomu pak při zatížení jednoho pramene, zůstane druhý pramen volný a bude se dál moci posunovat – viz.obrázek (4). To znamená, že pokud jistíme dva druholezce zároveň, a jeden z nich si odsedne, tak druhý může dál lézt nahoru a být dobírán. Druholezci jsou tak, ač jištěni v jedné jistící pomůcce, na sobě nezávislí.

S jistící destičkou je možno také slaňovat. Příjemnou stránkou slaňování je fakt, že se vůbec nekroutí lano (jak je to obvyklé s osmou), a to jde po slanění dobře stáhnout dolů. Nekroucení je rovněž šetrnější k lanu, které je tak méně namáháno. Vytknou by se dalo snad jen to, že při slaňování po laně s běžným průměrem 10,5 mm je průběh slaňování trošičku rychlejší, zvláště když už jsme víc dole, kde tíha lana pod námi je menší a tudíž je menší i tření lana a destičky navzájem. Je třeba tedy rukou pod slaňovací pomůckou pevněji držet lano a brzdit rychlost slaňování.

Závěrem: Jistící destička (Gi-gi) se uplatní především v horách při lezení s polovičním lanem (dvoupramenné), a to v tříčlenném družstvu, kdy výrazně ušetří čas. Používat ji nutno jen v lehkém terénu, kde se vzhledem k výkonnosti členů družstva nepředpokládá, že někdo bude mít problémy s lezením. Samoblokování jistič ocení především v zimě, kdy nemusí rukama se zkřehlými prsty stále svírat lano.

Jistící destička je svým tvarem dost podobná klasické Stichtově brzdě, což svádí k tomu, ji použít i k jištění prvolezce. Nutno proti tomu varovat! Otvory pro lano jsou příliš velké v podélném směru, lano je v nich jen málo ohnuto, a brzdné tření je tudíž velmi malé. Lano by prokluzovalo moc rychle a snadno.

V souvislosti s jistící destičkou je třeba upozornit na jistící pomůcku Reverso, která umí to samé, ale navíc má i další funkce, mimo jiné i možnost dynamického jištění prvolezce. Více na stránce Reverso.

Reverso

Reverso (vyrábí francouzská firma Petzl) je všestranná jistící pomůcka. A to doslova. Je možno s ní jistit jak s jednoduchým lanem, tak i dvoupramenným, prvolezce (dynamicky), druholezce (jak dynamicky, tak i staticky se samoblokováním lana). Samozřejmě je možno s Reversem i slaňovat, a dokonce i jistým způsobem “šplhat” po laně. V principu vychází Reverso ze Stichtovy brzdy, ten původ nelze zapřít, ale navíc má díky druhému oku pro cvakání karabiny stejnou možnost použití jako jistící destička (Gi-gi), totiž samoblokování lana při jištění druholezce. Výstižně tedy lze říci, že Reverso je Stichtova brzda a Gi-gi v jednom.

K funkčnosti je nutno mít jednu karabinu s pojistkou zámku (možno: HMS, oválná karabina "O", rozměrnější karabina "D", taky by se dala použít klettersteigová karabina "K"). Navíc pro režim jištění samoblokováním je třeba mít navíc ještě jednu karabinu, tehdy nejlépe karabinu HMS také s pojistkou zámku.

Chceme-li s Reversem jistit prvolezce nebo druholezce dynamicky, vkládá se lano do něj podobně jako do Stichtovy brzdy (jak jednoduché lano, tak i dvoupramenné). Na laně se ohnutím vytvoří klk a ten se prostrčí skrz podélný otvor. Poté se karabinou (např.HMS s pojistkou) procvakne jak vyčuhující lanové oko, tak i společně s ním i větší kovové oko na Reversu - lépe vše vysvětlí obrázek [1]. Navíc jsou dvě možnosti jak Reverso nastavit. Jedna možnost je pro menší brzdnou sílu, druhá je pro dosažení větší brzdné síly např. při použití lan s menším průměrem /dvojčata, poloviční lana/ - viz.obrázek [2] (v druhém případě, na obrázku vpravo, je lano více v Reversu ohnuté, víc se o něj brzdí).

Trochu záludné je značení pomocí piktogramů na boku Reversa. Je tam nakreslen takový panáček a ruka svírající lano. Je tak naznačeno, kudy má do Reversa vstupovat neaktivní část lana, která se musí držet rukou, a kam má vycházet aktivní část lana, vedoucí k lezci. Tím, že se ale Reverso při některých režimech své činnosti převrací vzhůru nohama, může tento piktogram být někdy neplatný, a to např. v této situaci - viz.obrázek [3] (což je pozice /už jednou výše v textu uvedená/ pro dynamické jištění s tenčími lany, kdy chceme, aby Reverso poskytovalo větší brzdný účinek).

Další možností, jak použít Reverso, je samoblokovací statické jištění druholezce. Tímto způsobem je možno jistit jak jednoho druholezce, tak ale i dva druholezce zároveň - viz.obrázek [4], zde je detail toho, jak je lano Reversem vedeno. Například pro postup tříčlenného družstva představuje současný postup dvou druholezců výrazné ušetření času. Samoblokování je způsobeno tím, že druholezec, který lano zatíží, způsobí přitisknutí horního pramene vedeným Reversem na dolní pramen, a tím jeho přimáčknutí. Odsednutý druholezec si vlastně sám zablokuje lano. Jistič tak na štandu nemusí permanentně držet neaktivní část lana v ruce, stačí když je dobírá nahoru ve fázích, kdy druholezec postupuje vzhůru. Jistič to ocení zvláště v zimě se zkřehlými prsty u rukou. Navíc karabina, který je procvaklá přes klky (oka) lan, je při zatížení, byť jen jedním pramenem, přitisknuta na vnitřní podélnou příčku Reversa, která vyčnívá výše, než boční postranice Reversa. Karabina tak má možnost se vykyvovat na stranu toho lana, které ji zatížilo. Díky tomu je druhý pramen lana ve volném prostoru, nijak nezatěžován. Tedy když si jeden z druholezců odsedne, může ten druhý dál volně lézt vzhůru a být dobírán. Druholezci, ač jištěni v jedné jistící pomůcce, jsou na sobě nezávislí.

Pozor ale (!), pokud touto samoblokovací metodou jištěný druholezec nedokáže přelézt těžké místo a odsedne si do lana, nelze ho prostě spustit, protože svou vahou sám sebe blokuje. Určitou možností jak ho spustit je nadzvednout karabinu procvaklou v klku lana. To jde udělat buď rukou (značně namáhavé, až nemožné), anebo pomocí smyčky. Dělá se to takto: od karabiny cvaknuté v klku lana vedeme skrze další karabinu cvaknutou ve štandu, čili nad Reversem, smyčku, kterou si pak jistič připne druhým koncem k sedáku a zatíží svou vahou. Tím dojde k nadzdvižení karabiny cvaknuté v klku lana a blokování lana se tak vyruší. Pro svou komplikovanost je to však nepraktické. Proto je dobré touto samoblokovací metodou jistit druholezce jen v lehčích terénech, kde se ve vztahu k jeho výkonnosti nepředpokládá, že bude mít problémy z lezením.

Případně je možno nemohoucího lezce vytáhnout, a to buď karabinovým kladkostrojem, nebo ”Straussováním” (viz.stránka Záchrana, odstavec Záchrana směrem nahoru).

Rovněž je možno jistit druholezce dynamickou metodou, obdobně jako když se jistí prvolezec (viz.výše v textu), ale pak je nutné při jištění stále držet neaktivní část lana. Inu, stejně jako při jištění např. Stichtovou brzdou, Osmou, apod. Ovšem samoblokování pak bude ztraceno.

Pokud je při statickém samoblokovacím jištění druholezce třeba lano dolů k druholezci popustit, a lano je nezatíženo, stačí pouze, v tomto případě už lehce, nadzvednout rukou karabinu cvaknutou do klku (oka) lana, a lano posunout dolů.

I pro slaňování je možno Reverso použít v několika režimech, podle toho, jak velkého brzdného účinku chceme docílit - viz.obrázek [5] (na obrázku jsou možnosti řazeny zleva doprava, vlevo nejméně brzdná poloha /vhodné na tlustší lana/, vpravo nejvíce brzdná poloha /pro tenká lana/).

Jako všechny jistící pomůcky na principu Stichtovy brzdy platí i pro Reverso, že při slaňování nekroutí lano, které se tak po slanění dobře stahuje dolů. Nekroucení je rovněž šetrné vůči lanu, které je méně namáháno.

Zvláštní funkcí Reversa je použití jako jakéhosi "kvazišplhadla", se kterým jde šplhat po jinak nezatíženém laně, a to jak nahoru, tak i dolů - viz.obrázek [6]. Musí se ovšem při tom člověk přitáhnout jednou rukou chycenou pouze za lano, čímž je tato metoda značně namáhavá a nepohodlná. V horolezectví bezprostředně žádná činnost, která by tuto metodu potřebovala, není, ale fantazii se meze nekladou, a může nastat situace, kdy se tato metoda může při něčem uplatnit. Nejčastěji to bude při nějaké nepředpokládané potřebě krátce někam po laně vyšplhat, když u sebe nebudeme mít k tomu lepší nástroj. (Sice to předpokládá, že nebudeme mít ani smyčky vhodné na prusíkování, což si lze u horolezce jen těžko představit, ale budiž....)

Na co dávat pozor

Vše lépe ukáže obrázek [7]. Při samoblokovacím jištění druholezce se může vložená nepravidelně tvarovaná karabina (tvar "D") v Reversu nevhodně vzpřičovat. Jednak příčně, kdy karabina "D" je příliš úzká. Je-li ale "D" karabina nastavena podélně, tak pak její nepravidelný tvar může způsobovat nedostatečné zmáčknutí jednoho z pramenů lan, čímž tento pramen nebude samozablokován. Jako nejlepší řešení se ukazuje do Reversa při samoblokovacím jištění druholezce vkládat karabinu HMS v podélné poloze.

Zpět nahoru
Zpět na obsah
 

Mireček company (2000-2006)